Pomáhat je prostě normální

Pomáhat ve svém okolí a snažit se zlepšit život v místě, kde člověk žije. To je prý motto jednoho z nejznámějších podnikatelů v kraji, zakladatele skupiny Synot, která podniká v několika průmyslových odvětvích. Ivo Valenta sice tráví spoustu času v zahraničí, přesto ho však zajímá osud sportovců, kultury i neziskového sektoru na Slovácku. Letos se rozhodl prostřednictvím Nadace Synot podpořit region dvěma miliony korun. reklama

Jste podnikatelem, který i letos část svých zisků věnuje na pomoc a rozvoj regionu. To není běžné. Co Vás k tomu vede?

Jsem přesvědčen o tom, že pomáhat svému okolí a nebýt lhostejný k tíživým lidským osudům má patřit do firemní kultury každé úspěšné firmy. V západních zemích je to zcela běžné a nevím, proč by Česká republika měla být nějakou výjimkou. Dlouhodobě razím zásadu, že normální je pomáhat. Mimochodem právě tohle motto si vzala jako své heslo nadace, kterou jsem téměř před 15 lety zakládal. A jsem rád, že za tu dobu jsem mohl být u toho, když nadace podpořila několik tisíc veřejně prospěšných projektů snad ve všech oblastech neziskového sektoru. Vždy jsem dbal především na to, aby nadace pomáhala tam, kde je to skutečně nejvíce potřeba. Proto se kromě charity soustředila také na všestranný rozvoj dětí, moravský folklor, který považuji nejen já za rodinný poklad našeho regionu, na zlepšení péče o seniory, ale třeba také na pomoc při opravě kostelů a církevních památek. A je samozřejmostí, že se vždy snažíte pomoci především projektům ve svém bezprostředním okolí. Navíc jsem se nikdy netajil tím, že jako rodilý Valach jsem své srdce nechal na Slovácku.

Založil jste Nadaci SYNOT, která před pár dny vyhlásila dvoumilionový grant na pomoc neziskovému sektoru. Komu všemu jsou tyto prostředky určeny?

Dva miliony korun budou rovným dílem rozděleny na podporu kultury, sportu, zdravotní a sociální oblasti a školství a zájmové činnosti. To znamená, že na žádosti z každé této oblasti nadace vyčlení půl milionu korun. O příspěvek mohou až do 3. září žádat nejrůznější spolky, obecně prospěšné společnosti, příspěvkové organizace, školy, zdravotní a sociální instituce, sportovní kluby nebo i fyzické osoby ze Slovácka. Stačí vyplnit jednoduchou žádost, která je k dispozici na webu nadace, a nejpozději v den uzávěrky ji doručit do sídla nadace. Všechny žádosti budou pečlivě posouzeny a ještě do konce září vyhodnoceny a uzavřeny příslušné darovací smlouvy. Navíc není vyloučeno, že nezůstane jen u tohoto grantu. Je možné, že po vyhodnocení aktuálně vyhlášené grantové výzvy se nadace pustí ještě do dalšího kola grantové podpory slováckého regionu.

Máte představu o tom, kolik jste za dobu trvání nadace rozdělili peněz?

Za ty dlouhé roky to byly doslova tisíce veřejně prospěšných projektů, v rámci kterých nadace rozdala stovky milionů korun. Pochopitelně v okamžiku, kdy došlo k zásadní změně legislativy, která loterijním společnostem sebrala možnost přímé podpory neziskového sektoru formou odvodu části výtěžku z loterií na veřejně prospěšné účely, došlo ke znatelné redukci výše poskytované podpory. Na druhou stranu i tak nadace ročně rozdá na 20 milionů korun. Kromě grantů totiž významně podporuje další akce, jako například Slovácké slavnosti vína a otevřených památek, fotbalovou akademii 1.FC Slovácko či uherskohradišťský Park Rochus. Dodnes mne mrzí, že nikdo z politiků, kteří před více jak dvěma lety slibovali, že změnou legislativy nepřijdou neziskové organizace ve Zlínském kraji o peníze na svoji činnost, nedostál svému slibu. Peníze dnes loterní firmy posílají do státního rozpočtu, odkud se ke skutečně potřebným dostávají velmi krkolomně a výrazně redukovaně, jestli vůbec.

Vaše aktivity se váží především k Valašsku a Slovácku, přitom je o Vás známo, že trávíte hodně času v zahraničí. Čím si Vás tento kraj získal?

Především tento region pokládám za svůj domov. Na Valašsku jsem se narodil a vyrůstal, na Slovácku jsem začínal s podnikáním, usadil se, našel jsem zde spoustu přátel. Máte pravdu, že hodně cestuji, považuji se totiž za moderního Evropana, pro kterého hranice i díky moderním technologiím nepředstavují žádnou překážku. Především Slovácko mi však navždy přirostlo k srdci. Mám rád moravské víno i do zlatova upečený vdoleček. Vždy smekám před náročností jejich výroby i umem lidí, kteří dokáží víno i vdolečky mistrovsky vyrábět.

Je tu léto, čas dovolených, jak tento čas trávíte Vy, čím relaxujete?

Letošní letní dovolenou trávím se svou rodinou v rakouských Alpách. Mám tento region velmi rád. V mnohém mi totiž připomíná rodné Valašsko. Naplno se věnuji své rodině a především svým malým dětem, se kterými chodíme na dlouhé výlety, navštěvujeme místní farmy, krmíme zvířata, učíme se jezdit na koních. Bydlíme v historické chalupě, ze které na vás hned na první pohled dýchne odkaz dávné historie i pokory předešlých generací. Právě tyto zážitky v dětech zanechávají pořádně silnou stopu a nám dospělým pomáhají relaxovat a na chvíli se vzdálit od starostí běžných dnů.

Zdroj: zlin.cz