Vážené dámy, vážení pánové,
 
velmi rád jsem přijal Vaše pozvání na dnešní sněm Strany soukromníků České republiky. Je mi velkou ctí, že Vás mohou v tuto chvíli pozdravit a zároveň Vám poděkovat za to, že jsem mohl kandidovat do horní komory Parlamentu ČR, Senátu, na kandidátce Vaší strany.
 
Kdyby osud chtěl jinak, tak věřím, že na mém místě dnes stojí můj táta. Byl to právě on, který společně s některými z Vás stál u zrodu Strany soukromníků. A byl to právě můj táta, který se o post slováckého senátora ucházel již před 18 lety. Tehdy to nevyšlo, nicméně jsem mu slíbil, že až „dospěji“ a budu mít syna, nabídnu své zkušenosti a schopnosti obyvatelům Slovácka a budu se taktéž ucházet o post slováckého senátora. A protože podle mě chlap dospívá až někdy po padesátce a letos na začátku léta se mi narodil syn Ivo, rozhodl jsem se, že slib, který jsem dal svému tátovi před mnoha lety, splním. Jsem docela soutěživý typ, ale v tomto případě nebylo pro mne až tak důležité, jestli vyhraji nebo nevyhraji. Prostě jsem zvyklý plnit sliby a nemohlo tomu být jinak.
 
Svým rozhodnutím vstoupit do politiky jsem asi mnoho lidí velmi překvapil a některé neotřesitelné politické matadory jsem i viditelně vystrašil! Mnozí si možná ťukali na čelo, jiní se ptali, jestli to vlastně mám zapotřebí. Další jasně dávali najevo, že Senát je jen „pojistkou a brzdou“ a že v něm nikdo stejně nikdy nic neprosadil, ani neprosadí. Já mám však na působení lidí, kteří jsou úspěšní v podnikání a snaží se prostřednictvím voleb proniknout i do veřejné služby, zcela odlišný názor. A proto jsem se také stal senátorem.
 
Ano, mohl jsem nad politikou mávnout rukou a dál se věnovat podnikání. Ale přiznám se, že mi prostě došla trpělivost pouze jako pasivní divák sledovat, kam se řítí naše země, jak politici v Praze i Bruselu ignorují jak potřeby regionu, tak třeba živnostníků a malých podnikatelů, jak správu věcí veřejných ovládá laciný populismus a jak diletantsky se v naší zemi přistupuje k takovým principům, jako je svoboda, vymahatelnost práva, stabilita a předvídatelnost legislativního prostředí, či ochrana investic. Z politiky se vytratil zdravý selský rozum a myslím si, že je naší společnou povinností, abychom se jej pokusili do politiky a řízení státu opět vrátit.
 
Byl bych rád, kdy mé rozhodnutí a vlastně i můj volební úspěch mohly být inspirací pro další úspěšné podnikatele, kteří by podle mě měli stejně, jako je tomu ve světě, vstupovat do politiky a vdechnout do řízení státu to, na co jsme ve svých firmách každodenně zvyklí. To však neznamená, že se při řízení státu dá beze zbytku uplatnit systém řízení, který máme zavedený v našich firmách. Pořádek, řád a především pak schopnost ve správnou chvíli rozhodnout – to jsou oblasti, ve kterých naše zkušenosti při řízení státu uplatnit rozhodně můžeme. Bohužel však takové dovednosti jako by našim politickým představitelům v posledních letech zcela scházely.
 
Jak mnozí víte, již během volební kampaně jsem se jasně vymezil, že do Senátu chci vstoupit především proto, abych pomohl Slovácku. Rád bych totiž změnil pohled veřejnosti na práci Senátu, a to nejdříve v místě, kde mě voliči zvolili. Aby si přestali myslet, že Senát je pouhou pojistkou ústavního systému ČR. Přestože je horní komora Parlamentu takřka na samém konci legislativního procesu, nemyslím si, že by měla být pouhým „ospalým zrcadlem“ Poslanecké sněmovny, či dokonce odkladištěm vysloužilých politiků. Přicházím do Senátu zcela svěží s jasným cílem na konkrétních projektech dokázat, že senátor by měl být ambasadorem svého regionu, pracovat na řešení problémů, které trápí jeho obyvatele a firmy, a nabídnout jim účinnou pomoc.
 
Obyvatelé Slovácka mi dali velkou důvěru. Mimochodem, při posuzování volebních výsledků celé České republiky jsem v těchto volbách dosáhl šestého nejvyššího počtu hlasů. Považuji tuto důvěru voličů za silný mandát a vynasnažím se jej proměnit v hmatatelné skutky, kterými společně pomůžeme zlepšit život v této příhraniční oblasti České republiky.
 
Jsem přesvědčen o tom, že tuto svoji představu nedokáži naplnit pouze zdlouhavým vysedáváním v lavicích Valdštejnského paláce, ale především tvrdou a trpělivou prací, vyhledáváním nejrůznějších příležitostí a samozřejmě i osobním přičiněním. Patnáct let pomáhám regionu jihovýchodní Moravy a věřím, že díky této mé nové roli pomůžu vytvořit celou řadu praktických projektů, které skutečně pomůžou řešit problémy regionu, který mě s důvěrou vyslal do Prahy, abych hájil jeho zájmy.
 
Některé takové projekty se nám již dokonce zdárně rozbíhají. Intenzivně pracujeme například na projektu Slovácké tržnice, kterou chceme vybudovat v bývalých kasárnách v Uherském Hradišti. Někteří politici mluví o velkých strategiích a akčních plánech, jak pomoci regionálním producentům. My místo toho vybudujeme klasickou tržnici a dáme tak místním zemědělcům, vinařům, pekařům, sýrařům, uzenářům a dalším lokálním producentům zázemí a příležitost, jak za výhodných podmínek dostat své výrobky k zákazníkům. Navíc když sleduji, jak velkou reakci místních obyvatel tento nápad vyvolává a kolik lidí dnes touží po tom, aby měli možnost nakoupit nejlépe pod jednou střechou kvalitní místní potraviny, jsem přesvědčen o tom, že taková tržnice se brzy stane více navštěvovaným obchodním místem nežli kdejaký supermarket. Byl bych strašně rád, kdyby se zároveň stala inspirací pro další soukromé investory nebo třeba i radnice ve všech koutech České republiky, aby nás v tomto nápadu následovali.
 
A další příklad. Stát stále deklaruje, jak pomáhá malým živnostníkům, ale na reálnou jednoduchou pomoc nikde ve skutečnosti nenarazíte. My jsme se vydali opačným směrem a místo nekonečného řečnění spouštíme v příštím roce tzv. „Slovácký rozvojový fond“, který bude pomáhat právě těm nejmenším podnikatelům, studentům, živnostníkům a rodinným firmám třeba se startem jejich podnikání. Proč by rodina, která už po generace doma vyrábí třeba ta nejlepší povidla, neměla mít šanci založit malou rodinnou firmu a začít povidla prodávat oficiálně, třeba jen kvůli tomu, že se dnes v zavedeném finančním systému nenajde nikdo, kdo by jim pomohl s počáteční investicí? Vždyť o zákazníky nebudou mít nouzi a věřím, že právě takové malé lokální firmy dokáží být generátorem vzniku nových pracovních příležitostí a růstu životní úrovně v regionu.
 
Již Tomáš Baťa říkával: „Jednej lokálně, mysli globálně.“ A měl stoprocentní pravdu. Přestože chci pomáhat především Slovácku, vím, že stejné problémy trápí soukromníky třeba i na druhém konci republiky. V posledních letech se totiž stát doslova otočil zády ke všem malým podnikatelům a nesmyslnými regulacemi a přebujelou administrativou vede tisíce podnikatelů vlastně do záhuby.
 
A to je pro mne naprosto nepřijatelné, chci proto velmi nahlas mluvit o tom, že není možné do nekonečna posilovat roli rádoby moudrého státu, který bude na jedné straně chtít regulovat úplně všechno, vždy a všude a na druhé straně nezaručí podnikatelům ani elementární legislativní a právní stabilitu pro jejich podnikání, investice, rozvoj a především tvorbu nových pracovních míst.
 
Vždyť Česká republika má jeden z nejsložitějších daňových systémů, jednu z nejvyšších cen práce a obávám se, že pokud budou dále procházet nová a nová regulační opatření, se kterými přichází každá, tedy i tato současná vláda, budeme mít i suverénně nejhorší podmínky pro aktivní a tvůrčí lidi, kteří mají ambici a snahu podnikat.
 
Každý den se odehrává mnoho důležitých soubojů při střetu o míru regulace v naší svobodné zemi. Budou se samozřejmě odehrávat se stejnou i vyšší mírou intenzity dál, nicméně do tohoto střetu chci nyní intenzivně vstoupit jako nový viditelný hráč, přičemž všem vzkazuji, že budu vždy stát na straně našich aktivních spoluobčanů, kteří ke svému životu nepotřebují nesmyslnou a přebujelou byrokracii státu. A já pevně věřím, že v těchto soubojích nezůstanu osamocen a najdu kolem sebe dostatek rozumných lidí, kteří se postaví za podnikatele, za jejich zaměstnance, ale také za všechny další aktivní lidi, a soustředěným úsilím dosáhneme toho, že náš stát bude řízen podle pravidel „zdravého selského rozumu“.
 
Těším se na spolupráci s Vámi, se Stranou soukromníků. Jsem přesvědčen o tom, že právě mezi Vámi se najde mnoho obdobně uvažujících lidí, a mohlo by se nám proto podařitmnoho věcí v naší zemi změnit k lepšímu. Já jsem na takovou spolupráci s Vámi připraven.
 
Jelikož jsme v době adventu, těsně před Vánocemi, dovolte mi, abych Vám na závěr popřál hezké svátky, pevné zdraví a mnoho radostných okamžiků v roce 2015.
 
Děkuji za Vaši pozornost a přeji Vám pěkný den.
 
Ivo Valenta
 
V Holicích 6. 12. 2014