Byl bych rád, kdyby tomu tak nebylo, ale bohužel mám v poslední době čím dál větší pocit, že se Česká republika začíná ubírat cestou budování novodobé totality. Jak je obecně známo, každý totalitní režim, chcete-li totalitarismus, se vyznačuje některými klíčovými charakteristickými rysy. A aniž bych chtěl nějak přehánět, situace v naší zemi začíná tyto rysy velmi nápadně připomínat.

Každá totalita prosazuje jedinou ideologii, snaží se o regulaci všech aspektů veřejného i soukromého života a represivními složkami vytváří atmosféru strachu. A když se s nadhledem podívám na dnešní situaci v České republice, tak mi tato definice mnohé připomíná. Pokud si dobře všímám, tak jedinou uznávanou ideologií poslední doby je konstatování, že všichni jsou darebáci a podvodníci, že žijeme v „bordelu“ a za vším je obří korupce. Vedle toho neuplyne týden, aby vláda nebo Evropská unie nevyrukovala s nějakou novou regulací. Dokonce si myslím, že je na čase pomalu vytvářet nějaký „manuál“, jak se vlastně ve všech pravidlech, které nám nesmyslně vstupují do života a snaží se ukrást naši svobodu, vyznat a nezabloudit. Protože v tom případě by kdokoliv z nás měl za krkem čím dál razantnější represivní složky státu, které se dokonce šikují do specializovaných a téměř všemocných policejních komand.

Vždyť doslova hitem posledních měsíců je kobra. Nemyslím tím smrtelně jedovatého hada, který dokáže zabít člověka během 15 minut, dorůstá délky téměř dvou metrů a i přestože, že je hluchý, tak s ním indičtí zaříkávači hadů předvádějí tanec při hře na flétnu. Myslím tím speciální policejní komando, které vláda zřídila nejdříve proti daňovým podvodníkům, nicméně teď se o obdobné a speciální celní, policejní a inspektorské složce, mluví také v souvislosti s tažením proti prodejcům především sudového vína.

Co naplat, že stát má dnes v rukou hned několik specializovaných dohledových orgánů, které mají na poctivost či nepoctivost podnikatelů dohlížet a které k tomu mají podle mne také dostatek účinných nástrojů. Spočítal vůbec někdo, kolik takových institucí v České republice působí a kolik úředníků dnes zaměstnávají? Proč se vymýšlejí další a další speciální útvary a raději se nevede diskuse o produktivitě práce jednotlivých složek státní kontroly a efektivitě fungování celého systému? Proč se paušálně na všechny podnikatele zbrojí nová komanda, místo toho, aby se pouze důsledně, s odvahou a patřičnou razancí, odhalovaly a trestaly prohřešky těch, kteří se vydali na cestu podvodů?

Jediným důvodem je podle mne záměr vyvolat pocit strachu a předhodit veřejnosti „důkaz“ o tom, že státní aparát přeci dělá maximum v boji proti nepoctivcům třeba tím, že je před televizními kamerami pozatýká po zuby ozbrojené policejní komando. Copak si opravdu nikdo neuvědomuje, že takové opatření bude skutečným podvodníkům pouze a jen pro smích a jediní, na koho dopadne pocit strachu, budou poctiví podnikatelé? Ti se pouze snaží držet tempo a plnit všechny státem diktované povinnosti a regulační pravidla. Pak jen s malou dušičkou doufají, že občasné nedotažení některých povinnosti do průzračné formální správnosti nebude záminkou proto, aby právě do jejich provozovny nenaběhla nějaká ta kobra.

Ano, stát musí efektivně bojovat s nepoctivci, ale zároveň nesmí přetvářet svobodnou demokratickou společnost v novodobou diktaturu a policejní stát, který bude demotivovat všechny pracovité a tvůrčí lidi od jakékoliv aktivity.  Pak by totiž hrozilo, že by se náš sebevědomý národ stal znovu jen stádem poslušných a zakřiknutých ovcí, které budou žít v názorové izolaci a mediální chiméře o tom, že každý podnikatel a živnostník je podvodník a tunelář, a proto musí celý národ strpět další a další kobry.

Copak bychom si přáli, aby se zanedlouho začalo diskutovat také o zřízení třeba „pekařské kobry“ jen proto, že ne všechny rohlíky, které si koupíte u malého regionálního pekaře nebo ve velkém nadnárodním řetězci, do puntíků splňují všechny předpisy, příp. že je možná někde nějaký darebák, který ošidil zákazníky i stát na daních? Copak chceme, abychom v obchodech běžně sledovali zásah zmíněné „pekařské kobry“, která bude přepočítávat nabízené rohlíky a kontrolovat, jestli v nich není o špetku soli víc, než nařídila Evropské unie?

V žádném případě se nezastávám podvodníků. Ti nemají ve slušné společnosti ani v kultivované tržní ekonomice co dělat. Stát musí mít efektivní nástroje na to, jak tyto podvodníky potrestat. Na druhou stranu si však myslím, že i v tomto směru bychom mohli čerpat z historie a pozitivních zkušeností našich předků a jít cestou lokálních cechovních společenství. Ta totiž budou nejlépe schopna ohlídat nekalou konkurenci a kontrolovat živnostníky v daných regionech. Brzy se tak ukáže, kdo dodržuje, případně zvyšuje, a kdo naopak kazí kvalitu a úroveň výrobků a služeb. Lepší způsob, jak odhalit podvodníky a ochránit zájmy zákazníků a státu, který chce efektivně vybírat své daně, podle mne zatím nikdo nevymyslel. Netvrdím, že bychom měli jako v dávných dobách házet provinilce do rybníka, ale současně trvám na tom, že žádná přísná restrikce shora nezmůže tolik, co snaha samotných drobných živnostníků o korektní konkurenční prostředí v daném regionu.

Ivo Valenta
senátor