8
www.ivalenta.cz8
Nelegálnímigrace přináší velká zdravotní
rizika.
Je čas je přestat přehlížet
V souvislosti s již více než rok trvající uprchlickou krizí se hovoří zejména o bezpečnostních
a ekonomických rizicích, která živelný příliv imigrantů nese, a o tom, jak tato rizika a ná-
klady „spravedlivě rozdělit“ mezi evropské státy.
Představitelé „vítacího politické-
ho proudu“ hledají nesmyslná
řešení například v podobě kvót
a nejvíce se obávají nikoliv hro-
zeb, které s sebou nesou sami
přistěhovalci, ale extremizace
společnosti, která však opráv-
něně požaduje skutečné řešení
nastalé situace a zastavení mig-
rační vlny. Mezi skutečné hrozby,
o kterých se ovšem v záplavě ka-
ždodenních zpráv tolik nemluví,
patří zcela jistě zdravotní rizika
a nebezpečí šíření chorob, které
byly v našem civilizačním prosto-
ru již vymýceny nebo se vyskytují
velmi vzácně. Nelze tvrdit, že by
tento aspekt uprchlické krize byl
zcela přehlížen, nicméně se do-
mnívám, že na něj v přesycenosti
šokujícími zprávami o uzavírá-
ní hranic, skandálních výrocích
z různých stran a útocích imi-
grantů atd. zapomínáme víc, než
je zdrávo. Proto považuji za nutné
na něj upozornit.
desítky tisíc měsíčně
V minulých týdnech se v médi-
ích objevila informace, že v led-
nu 2016 překročilo hranice Evro-
py dalších asi 60 tisíc imigrantů.
Tento počet rozhodně nepotvr-
zuje některé prognózy z podzi-
mu loňského roku, že množství
nově příchozích přistěhovalců
v zimě výrazněji poklesne, a spí-
še znamená, že i v novém roce
budeme kvůli neschopnosti
evropských lídrů čelit přílivu
dalších statisíců nelegálních imi-
grantů.
Nejpočetnější skupiny přitom
pocházejí ze zemí, jako jsou Sý-
rie, Afghánistán, či země sub-
saharské Afriky. Nelze jistě po-
važovat za neopodstatněné, že
při cestování do těchto zemí je
povinností nebo alespoň dopo-
ručením podstoupit očkování
proti chorobám jako žloutenka
typu A a B, tyfus, meningitida
nebo dětská obrna. Obdobně
pak například vojáci působící
v zahraničních misích podstu-
pují po návratu do vlasti několi-
kadenní karanténu a sérii vyšet-
ření, která mají vyloučit nákazu
těmito či jinými chorobami.
Naproti tomu živelný příchod
uprchlíků přináší do Evropy sta-
tisíce, nebo dnes již spíše mili-
skutečnáhrozba:
nebezpečí šíření
vymýcených
chorob se zvyšuje
„
“
ony, lidí, o jejichž zdravotním
stavu nic nevíme a rozhodně
si nejsem jistý, že jsme schopni
alespoň něco zjistit tak rychle,
aby to zamezilo potenciální ná-
kaze dalších osob. Tuto hrozbu
navíc umocňuje fakt, že imigran-
ti jsou z velké míry soustředěni
do různých táborů a zařízení
ve velmi početných skupinách,
v nichž se riziko šíření různých
nemocí a nákaz přirozeně zvyšu-
je. K nejohroženějším skupinám
tak patří nejen zaměstnanci těch-
to zařízení, ale paradoxně sami
imigranti. Nicméně to samozřej-
mě neznamená, že by nebezpečí
nákazy nebyla vystavena i větši-
nová společnost, a to s ohledem
na to, že útěky z uprchlických za-
řízení, nelegální přechody hranic
a nekontrolovaný pohyb těchto
osob nejsou ojedinělé jevy.
Za jedno z největších zdravotních
rizik migrační krize lze s ohledem
na nejpočetnější skupinu syr-
ských uprchlíků považovat zavle-
čení obrny, a to s ohledemna sku-
tečnost, že právě v této zemi před
dvěma lety propukla v důsledku
války epidemie této nemoci, při
které bylo infikováno několik set
až několik tisíc dětí. Přestože se
podařilo tuto epidemii zastavit
a přestože ve vyspělých evrop-
ských státech je poměrně vyso-
ká proočkovanost této nemoci,
odborníci se shodují na tom, že
v Sýrii nelze hovořit o jejím vy-
mýcení, a tedy nelze ani vyloučit,
že by mohla být s přistěhovalci
do Evropy přenesena. Zvýšeným
rizikem pak jednoznačně je také
možné šíření tuberkulózy. Jsou
to právě africké země a středoa-
sijské země, které Světová zdra-
votnická organizace řadí mezi ty,
kde je tato nemoc nadprůměrně
rozšířena. Za zmínku stojí fakt, že
na rozdíl od obrny tuberkulóza již
nepatří k chorobám, proti kterým
by probíhalo plošné preventivní
očkování.
o problémech se mlčí
Z uvedených skutečností vyplý-
vá, že riziko šíření mnoha pro
nás již téměř zapomenutých či
vzácných chorob v souvislosti
s uprchlickou krizí není zane-
dbatelné a nelze jej v žádném
případě zcela popírat. Považuji
proto za samozřejmé, že veřej-
nost může mít z této hrozby
obavy, a mělo by být stejně sa-
mozřejmé, aby odpovědní poli-
tičtí představitelé ve spolupráci
s příslušnými státními orgány
na tyto obavy reagovali slyšitel-
ným vysvětlením toho, jak jsme
na zdravotní rizika související
s uprchlíky připraveni a jaká
opatření případně budou při-
jata. Tak se ovšem podle mého
názoru v dostatečné míře ne-
děje. Ve veřejném prostoru se
o této otázce, jak jsem již uvedl,
spíše mlčí.
Chtěl bych proto tímto důrazně
vyzvat vládu a zejména minist-
ra zdravotnictví, aby dal v této
otázce veřejnosti jasnou odpo-
věď a ujištění, že jsme na zmíně-
ná rizika připraveni a že se jich
není třeba obávat. A zároveň
bych chtěl tyto představitele
vyzvat k tomu, aby za účelem
podobného ujištění ze strany
příslušných evropských orgánů
vyvíjeli značnou aktivitu také
na unijní úrovni.
Ivo Valenta, slovácký senátor