„Náš region je skutečnou perlou, která si celosvětovou pozornost právem zaslouží.“

Zakladatel Nadace Synot a podnikatel Ivo Valenta, iniciátor a mecenáš Slováckých slavností vína a otevřených památek

Vzpomenete si, jak se zrodily Slovácké slavnosti vína a otevřených památek? Právě vás často označují jako iniciátora zrodu této akce. Jak to tenkrát bylo?
Vždycky jsem měl velkou slabost pro folklor, lidové tradice a vinařské umění. A Slovácko je místem, ke kterému všechny zmíněné oblasti patří, a nejen to, může se jimi hrdě chlubit. Proto jsem jednou, při společném setkání se zástupci města ve sklípku ve Vinohradské ulici, toto téma nadhodil. Ptal jsem se, proč Uherské Hradiště nemá žádnou oslavu vinobraní, když by si ji právem zasloužilo. A myšlenka byla na světě. Samozřejmě že podobná akce stojí spoustu peněz, proto jsem nabídl, že se stanu mecenášem této akce. Zanedlouho byl „na světě“ první ročník Slováckých slavností vína a otevřených památek.

Když se dnes zpětně ohlédnete za uplynulými ročníky, splnily slavnosti vaše tehdejší očekávání? Čekal jste, že se akce rozroste do dnešních rozměrů?
Takový zájem jsme rozhodně nepředpokládali. Už první, „testovací“ ročník, kterého se zúčastnily tisíce lidí, pro nás byl velkým překvapením. Tehdy nás vůbec nenapadlo, že si akce může získat zájem až 70 000 lidí. Nadšení místních lidí mne nepřestává fascinovat. Nemyslím si, že by kdekoliv jinde u nás a vlastně nejen u nás, ale na celém světě bylo možné, aby se na 5 000 lidí z desítek obcí naprosto spontánně obleklo do lidového kroje a hrdě šlo tuto krásu ukazovat všem. To je možné jen u nás na Slovácku.

Nadace SYNOT akci podporuje od samého vzniku až dodnes. Proč? Neměl jste někdy chuť nechat slavnosti jen na bedrech organizátorů?
Tak to ani v nejmenším. Slovácké slavnosti jsou mou srdeční záležitostí. Byli jsme u jejich zrodu, byli jsme tu každý rok a budeme tu i nadále. Několik let jsme finančně podporovali také krojované účastníky průvodu, aby měli možnost si svůj tradiční lidový oděv udržovat a spravovat. Jde nám ale především o to, aby si slavnosti mohly i nadále udržet svůj nekomerční charakter a nikdo z jejich návštěvníků nemusel platit vstupné na akci samotnou ani jakýkoliv bod z doprovodného programu. Prostě slavnosti patří všem - dětem i seniorům, a to bez ohledu na to, jaká je jejich finanční situace. Proto jsem nikdy ani neuvažoval o tom, že tuto akci nepodpořím.

Díky slavnostem vína se dostala do povědomí veřejnosti také Vinohradská ulice…
Ano, Vinohradskou ulici osobně nazývám „Zlatou uličkou“ Uherského Hradiště. Má bohatou historii, jedinečnou atmosféru a už podle názvu je naprosto logické, že se slavnostmi vína velmi úzce souvisí. Proto se zde každoročně během slavností otevírají vinné sklepy, lidé mohou degustovat víno, ochutnávat tradiční místní gastronomii, pozorovat při práci lidové řemeslníky, poslouchat cimbálové muziky a folklorní soubory. Nezapomínáme ani na nejmenší návštěvníky slavností, pro které je zde vždy připraven bohatý program včetně soutěží a her.

Jaká je vaše představa o budoucnosti slavností? 
Určitě bych byl rád, kdyby se o akci ve větší míře dozvěděli také zahraniční turisté, kteří o Slovácku třeba nikdy ani neslyšeli. Jsem si jistý, že právě slavnosti by napomohly tomu, aby poznali krásy tohoto regionu a rádi se sem vraceli. Slovácko si přece musí zamilovat každý. Kromě toho cestovní ruch znamená nové pracovní příležitosti - tedy vyšší zaměstnanost a další peníze pro region i místní živnostníky. Náš region je skutečnou perlou, která si celosvětovou pozornost právem zaslouží.

Máte svůj vlastní kroj?
Přestože jsem milovníkem folkloru a krojů, svůj vlastní kroj nemám. Rád se ale dívám na lidi, kteří kroj mají, umí ho nosit a přidávají k tomu navíc „duši“ regionu, který reprezentují. Letos plánuji do kroje poprvé obléknout i své malé dcerky. Už teď se moc těším, jak jim to bude v průvodu slušet, a doufám, že mne neodmítnou…