Každý z nás pravidelně navštěvuje úřady za různými účely. Jednou potřebujete nový občanský průkaz, jindy vyřídit stavební povolení či nahlásit změny v živnostenském listě. O zvyšování kvality veřejné správy nás politici ubezpečují s notorickou pravidelností léta, ale výsledky jsou skryty pod závojem nejrůznějších opatření. O „neverending story“ s názvem reforma veřejné správy slýcháme zkrátka z různých stran od roku 1990. Ano, může se to zdát nepochopitelné, ale je to opravdu již 25 let, co byla soustava národních výborů nahrazena obcemi jako jednotkami územní samosprávy.  Jaký cíl stál a stojí dodnes v popředí reformy veřejné správy? Zvýšení „úřední obslužnosti“ a přiblížení správy věcí veřejných občanovi. Tento logický krok, který následoval po zrušení okresních úřadů a vytvoření krajů a obcí s rozšířenou působností, dnes ale dostává trhliny.
Aktuálně stojíme blízko před zrušením 23 pracovišť finančních úřadů. Bez řádné diskuse s odborníky, jak je poslední dobou zvykem, přichází Generální ředitelství finanční správy pokoutně s krokem, který občanům ve vybraných lokalitách značně zkomplikuje život. Ministerstvo financí dává od návrhu ruce pryč s odkazem na nezávislost úřadu a Ministerstvo vnitra, které by mělo být gestorem všech podobných zásahů do veřejné správy, veřejnosti slibuje, že věc ještě podrobí analýze. Nevěřím těmto proklamacím a považuji je pouze za úhybné manévry.
Dokud totiž slýcháte onen nekonečný příběh s více či méně zdařilými výsledky máte alespoň pocit, že vláda jde správným směrem. Pokud ale státní aparátčíci nevědí, kudy kam, a ve snaze přijít s jakýmkoli redukčním řešením se na rozcestí vydají cestou zpět, je to špatně. Vývoj událostí je o to horší, když vedení generálního ředitelství a Andrej Babiš nemají k dispozici žádnou erudovanou analýzu dopadů na konkrétní lokality. Co bude výsledkem, pane vicepremiére? Pro kdejaký papír s úředním razítkem se vydáte v lepším případě autem, v horším meziměstskou dopravou, do několika kilometrů vzdáleného města. Jen pro informaci např. občané Železného Brodu budou takto, pokud se nepodaří kroku ministerstva financí zabránit, dojíždět 20 km, občany Konic či Telče bude čekat cesta dokonce 40 km.
Paradoxnost opatření, jehož realizace se chystá bez větší analýzy, názorně uvedu na příkladu obce Bystřici pod Hostýnem ve Zlínském kraji. Pracoviště finančního úřadu se zde nachází v pronajaté budově společně s městským úřadem, takže náklady na provoz jsou minimální. Spádovým finančním pracovištěm byla pro obec určena 30 km vzdálená Kroměříž a to i přesto, že cca 15 km v dojezdové vzdálenosti se nachází nezrušený Holešov. Potenciální úspora zde postrádá jakýkoliv smysl a to ani nemluvím o tom, že Holešov, na který „černý Petr“ v podobě zrušení nepadl, má jen o cca 2000 daňových poplatníků a 2 zaměstnance více. Jako majitel firmy se stovkami zaměstnanců vím, že čím větší rozpočet spravujete, tím pečlivěji škrtáte a přijímáte jakákoli opatření. To není jako poškrtat si zpracované úkoly podle toho, které se vám zrovna chce, nebo nechce dělat. Copak může být stát dobrým hospodářem, když oddaluje svému občanovi veřejné služby? Nabízí se opět připomenout, že stát není firma a jeho řízení se odlišuje v mnohém třeba právě v tom, že zaměstnanci firmy neplatí za práci daně svému zaměstnavateli. Občané mají právo na maximální dostupnost služeb, aby si správní nebo daňovou agendu zařídili co možná nejpohodlněji a nejrychleji. Je až neuvěřitelné, jak může Generální ředitelství finanční správy argumentovat snahou o profesionalizaci úředníků a jeho aparát klade nesmyslné - stejné - požadavky na všechny úředníky. Nepochybuji přitom o tom, že pracovnice na přepážce na finančním úřadu v Přelouči na Pardubicku je schopna adekvátně poskytnout občanovi potřebnou radu. Podle finanční správy je doslova „neplnohodnotná“ a spadá do balíku dalších 245 neplnohodnotných zaměstnanců finanční správy, kteří údajně nejsou schopni zajistit chod pracoviště „v adekvátní kvalitě“.
A proto nechápu tento krok. Místo, abychom občanům zjednodušovali kontakt s veřejnou správou a snažili se jim omezovat náklady, rušíme jim kontaktní místa pro styk s veřejnou správou v místech, kde to nejenže není potřeba, ala je to i kontraproduktivní, protože občany nutíme dojíždět za službami, které platí státu ze svých daní, do jiných měst desítky kilometrů vzdálených od jejich bydliště. Velký otazník visí i nad finanční úsporou kroku, protože „neplnohodnotní“ zaměstnanci zrušených pracovišť se mají pouze přesunout jinam.  Pod rouškou zeštíhlení státní správy se v ČR chystá likvidace života na českém i moravském venkově a údajná úspora ve výši 150 milionů? Ta visí v účetním vzduchoprázdnu a ve skutečnosti samozřejmě žádnou úsporou není. Proč nezrušíte, pane vicepremiére, třeba všem 201 pracovištím finanční správy po 10 pracovních tabulkách – třeba z řad zástupců ředitelů či vedoucích některých oddělení? Celkově by se jednalo o 2010 uspořených pracovních míst, které by podle mého názoru byly skutečným zefektivněním provozu a zeštíhlením státní správy.

Ivo Valenta