Previous Page  9 / 16 Next Page
Information
Show Menu
Previous Page 9 / 16 Next Page
Page Background

9

www.facebook.com/valentaivo

9

Dokončení ze str. 7

Nedostatkem v určitém období byla pak

i nerozhodnost zastupitelstva města. Z oba-

vy o ztrátu tváře nebylo schopno jasně pro-

hlásit, že město nemá zájem získat věznici

do svého majetku. Jednání o koupi jen pro-

dlužovalo období bez jakéhokoliv pokroku.

Poslanecký návrh zákona o převodu nemo-

vitostí na město byl více gestem zviditelně-

ní, než cestou reálného postupu. Jsem totiž

přesvědčen, že v konečné fázi by zastupitel-

stvo nabytí tohoto městem nevyužitelného

majetku neschválilo.

Jednou z posledních iniciativ je nová pe-

tice za záchranu uherskohradišťské věz-

nice, kde jste se stal členem petičního

výboru. Je to podle vás cesta, jak situaci

pomoci?

Rád se účastním této iniciativy, neboť si

myslím, že je nutno opakovaně vyjadřovat

požadavek naší veřejnosti na rozhodnutí

o budoucím účelu a zahájení práce na opra-

vách. Přiznám se, že dnešní obecnou oblibu

tvořit petice ve prospěch nebo proti něčemu

nesdílím. Zde však podporuji občanský pro-

Emeritní starosta:

Vzpomínámna lípu

ověšenou zvědavci, kteří chtěli vidět popravy

test proti nečinnosti majitele stavby v centru

města, architektonické památky a pomníku

zvůle komunistického režimu. Věřím, že naše

petice podpoří letitou snahu sdružení Me-

moria a kroky senátora Iva Valenty.

Po mnoha nejrůznějších úvahách o vyu-

žití věznice dnes převládá konsensus, že

realistickým řešením je rekonstruovat

věznici pro potřeby okresní justice a záro-

veň zde vybudovat Muzeum totality. Proč

podle vás převládla právě tato varianta?

Pokládám to za logický zájemokresního sou-

du, který nemá sídlo odpovídající významu

a vážnosti této instituce. Muzeum totalitních

režimů (neměli bychom zapomínat i na ob-

dobí Protektorátu) pokládám za nedílnou

součást projektu.

V poslední době se objevují náznaky, že

by se snad měla situace začít měnit a ale-

spoň v tuto chvíli to vypadá tak, že stát

začíná osud věznice konečně řešit. Věříte

tomu, že tentokrát to již vyjde?

Vůle k trvalému tlaku na centrální orgány vy-

tváří jistě naději.

uprchlíků je až nadmíru jasný. Jde jim pou-

ze o ekonomické benefity, lepší sociální zá-

zemí a pohodlnější život ve státech s rozvi-

nutým sociálním systémem.

Copak by jinak odmítali obnošené ob-

lečení, vyráběli si zbraně a vykřikovali,

že se jim v zemích, do kterých se dostali,

nelíbí? Českoslovenští emigranti prchali

do západních zemí před praktikami totalit-

ního režimu a se snem, že se jednou vrátí

do svobodné a demokratické vlasti.

V nových domovech byli pokorní, praco-

vití, respektovali nejen zákony, ale i místní

zvyklosti. Na rozdíl od nich je většině sou-

časných uprchlíků politická situace v jejich

zemi lhostejná a do své vlasti se nikdy ne-

plánují vrátit.

2. Uzavřít hranice Evropy. Dávno nemůže-

me v tomto ohledu vzhlížet k USA, ale měli

bychom se inspirovat Austrálií, která má

velmi dobrou zkušenost s ochranou své

země před nelegální imigrací. Nelegální

překročení státní nebo chcete-li evropské

hranice je nebo musí být trestným činem

a podle toho se musí chovat všechny ev-

ropské represivní složky. Porušování záko-

na prostě nesmí být tolerováno. Uprchlík,

neuprchlík – kdo nedodrží zákon, není

v naší zemi vítaný.

3. Přijmout legislativní změny. Především

bych akcentoval sociální, azylové, trestní

a přestupkové předpisy. Cílem změn by

mělo být zpřísnění azylového řízení, posí-

lení možnosti ukládání trestních a správ-

ních sankcí omezujících pohyb na území

ČR pro případ porušení zákonů země. V ne-

spolední řadě samozřejmě zakotvení spe-

ciálních pravidel pro přiznávání sociálních

dávek přistěhovalcům.

4. Posílit policii i armádu a otevřít diskusi

o domobraně. Nebál bych se uvažovat o za-

pojení kvalifikované ozbrojené veřejnosti

(domobrany) či soukromých bezpečnost-

ních agentur. V Rakousku nebo Švýcarsku

je běžné, že mnohé ochranné role přebírají

například myslivci, v jiných státech zase řa-

doví občané. S tím souvisí i řádné zajištění

bezpečnosti v uprchlických táborech a zří-

zení azylových středisek, ve kterých se bu-

dou zkoumat žádosti o udělení azylu.

5. Postavit sběrné tábory mimo Evropu.

Zdůrazňovat stavění uprchlických táborů

nikoliv v Evropě, ale v destinacích, odkud

k nám uprchlíci míří, by mělo být alfou

a omegou řešení krize. Tam mají svůj do-

mov, tam je legitimní, aby jim mezinárodní

společenství pomáhalo. Nevím, proč pře-

nášíme odpovědnost cizích států na ev-

ropské země. Nazval bych to „panevrop-

ským komunismem“, jehož cílem je vyvést

lidskou chudobu do Evropy. Je zřejmé, že

uprchlické vlny budou pokračovat a azy-

lanti za několik let pozvou do Evropy celé

své rodiny.

6. Vyhlásit křižáckou válku Islámskému

státu. Je nezbytné, aby se západní demo-

kratické země spojily k novému křižácké-

mu tažení proti Islámskému státu. Vedle

ekonomických výhod jde uprchlíkům zjev-

ně i o šíření náboženství, protože utíkají

v mnohém i ze zemí, kde neprobíhá žádný

konflikt. Kdyby tomu tak nebylo, žádali by

o azyl v arabských zemích. Dokud neu-

tlumíme hlavní důvody, které zapříčinily

dnešní migrační exodus, budeme pořád

jen hasiči, kteří hasí roztroušená ohniska

požáru.

Ivo Valenta