9
www.facebook.com/valentaivo9
Dokončení ze str. 7
Nedostatkem v určitém období byla pak
i nerozhodnost zastupitelstva města. Z oba-
vy o ztrátu tváře nebylo schopno jasně pro-
hlásit, že město nemá zájem získat věznici
do svého majetku. Jednání o koupi jen pro-
dlužovalo období bez jakéhokoliv pokroku.
Poslanecký návrh zákona o převodu nemo-
vitostí na město byl více gestem zviditelně-
ní, než cestou reálného postupu. Jsem totiž
přesvědčen, že v konečné fázi by zastupitel-
stvo nabytí tohoto městem nevyužitelného
majetku neschválilo.
Jednou z posledních iniciativ je nová pe-
tice za záchranu uherskohradišťské věz-
nice, kde jste se stal členem petičního
výboru. Je to podle vás cesta, jak situaci
pomoci?
Rád se účastním této iniciativy, neboť si
myslím, že je nutno opakovaně vyjadřovat
požadavek naší veřejnosti na rozhodnutí
o budoucím účelu a zahájení práce na opra-
vách. Přiznám se, že dnešní obecnou oblibu
tvořit petice ve prospěch nebo proti něčemu
nesdílím. Zde však podporuji občanský pro-
Emeritní starosta:
Vzpomínámna lípu
ověšenou zvědavci, kteří chtěli vidět popravy
test proti nečinnosti majitele stavby v centru
města, architektonické památky a pomníku
zvůle komunistického režimu. Věřím, že naše
petice podpoří letitou snahu sdružení Me-
moria a kroky senátora Iva Valenty.
Po mnoha nejrůznějších úvahách o vyu-
žití věznice dnes převládá konsensus, že
realistickým řešením je rekonstruovat
věznici pro potřeby okresní justice a záro-
veň zde vybudovat Muzeum totality. Proč
podle vás převládla právě tato varianta?
Pokládám to za logický zájemokresního sou-
du, který nemá sídlo odpovídající významu
a vážnosti této instituce. Muzeum totalitních
režimů (neměli bychom zapomínat i na ob-
dobí Protektorátu) pokládám za nedílnou
součást projektu.
V poslední době se objevují náznaky, že
by se snad měla situace začít měnit a ale-
spoň v tuto chvíli to vypadá tak, že stát
začíná osud věznice konečně řešit. Věříte
tomu, že tentokrát to již vyjde?
Vůle k trvalému tlaku na centrální orgány vy-
tváří jistě naději.
uprchlíků je až nadmíru jasný. Jde jim pou-
ze o ekonomické benefity, lepší sociální zá-
zemí a pohodlnější život ve státech s rozvi-
nutým sociálním systémem.
Copak by jinak odmítali obnošené ob-
lečení, vyráběli si zbraně a vykřikovali,
že se jim v zemích, do kterých se dostali,
nelíbí? Českoslovenští emigranti prchali
do západních zemí před praktikami totalit-
ního režimu a se snem, že se jednou vrátí
do svobodné a demokratické vlasti.
V nových domovech byli pokorní, praco-
vití, respektovali nejen zákony, ale i místní
zvyklosti. Na rozdíl od nich je většině sou-
časných uprchlíků politická situace v jejich
zemi lhostejná a do své vlasti se nikdy ne-
plánují vrátit.
2. Uzavřít hranice Evropy. Dávno nemůže-
me v tomto ohledu vzhlížet k USA, ale měli
bychom se inspirovat Austrálií, která má
velmi dobrou zkušenost s ochranou své
země před nelegální imigrací. Nelegální
překročení státní nebo chcete-li evropské
hranice je nebo musí být trestným činem
a podle toho se musí chovat všechny ev-
ropské represivní složky. Porušování záko-
na prostě nesmí být tolerováno. Uprchlík,
neuprchlík – kdo nedodrží zákon, není
v naší zemi vítaný.
3. Přijmout legislativní změny. Především
bych akcentoval sociální, azylové, trestní
a přestupkové předpisy. Cílem změn by
mělo být zpřísnění azylového řízení, posí-
lení možnosti ukládání trestních a správ-
ních sankcí omezujících pohyb na území
ČR pro případ porušení zákonů země. V ne-
spolední řadě samozřejmě zakotvení spe-
ciálních pravidel pro přiznávání sociálních
dávek přistěhovalcům.
4. Posílit policii i armádu a otevřít diskusi
o domobraně. Nebál bych se uvažovat o za-
pojení kvalifikované ozbrojené veřejnosti
(domobrany) či soukromých bezpečnost-
ních agentur. V Rakousku nebo Švýcarsku
je běžné, že mnohé ochranné role přebírají
například myslivci, v jiných státech zase řa-
doví občané. S tím souvisí i řádné zajištění
bezpečnosti v uprchlických táborech a zří-
zení azylových středisek, ve kterých se bu-
dou zkoumat žádosti o udělení azylu.
5. Postavit sběrné tábory mimo Evropu.
Zdůrazňovat stavění uprchlických táborů
nikoliv v Evropě, ale v destinacích, odkud
k nám uprchlíci míří, by mělo být alfou
a omegou řešení krize. Tam mají svůj do-
mov, tam je legitimní, aby jim mezinárodní
společenství pomáhalo. Nevím, proč pře-
nášíme odpovědnost cizích států na ev-
ropské země. Nazval bych to „panevrop-
ským komunismem“, jehož cílem je vyvést
lidskou chudobu do Evropy. Je zřejmé, že
uprchlické vlny budou pokračovat a azy-
lanti za několik let pozvou do Evropy celé
své rodiny.
6. Vyhlásit křižáckou válku Islámskému
státu. Je nezbytné, aby se západní demo-
kratické země spojily k novému křižácké-
mu tažení proti Islámskému státu. Vedle
ekonomických výhod jde uprchlíkům zjev-
ně i o šíření náboženství, protože utíkají
v mnohém i ze zemí, kde neprobíhá žádný
konflikt. Kdyby tomu tak nebylo, žádali by
o azyl v arabských zemích. Dokud neu-
tlumíme hlavní důvody, které zapříčinily
dnešní migrační exodus, budeme pořád
jen hasiči, kteří hasí roztroušená ohniska
požáru.
Ivo Valenta